3. Dyslexie (MM)

JOŠT, Jiří. Čtení a dyslexie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011.

Kniha je rozdělena do tří hlavních částí. První část se detailně zabývá dyslexií, jejími teoriemi a problémy. Mezi hlavní teorie patří např. Fonologická teorie, kde autor vysvětluje její podstatu, dává rady pro včasné vyhledávání dyslexie a pomoci rizikovým dětem.

Druhá hlavní kapitola se zabývá čtením a očními pohyby. I zde je kniha doplněna velmi odbornými zdroji z českých i zahraničních prací.

Poslední část se zabývá očními pohyby u dyslektiků. Autor zde zmiňuje např. Pavlidisův výzkum, který jako první zkoumal oční pohyb u dyslektiků.

KREJČOVSKÁ, Lenka. Dyslexie – Psychologické souvislosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2019.

První kapitoly se zaměřují na proces čtení, na obtíže, které při něm mohou nastat, z čeho pramení i jak je identifikovat. V rámci ní se zde objevují mnohé citace zahraničních studií a okrajově jsou zmíněni čeští autoři. Je to z toho důvodu, že knihy od českých autorů si můžeme kdykoliv přečíst sami.

Přestože je v názvu publikace uvedena dyslexie, není vždy explicitně zmiňována. Text si neklade za cíl popisovat symptomy a analyzovat projevy diagnózy dyslexie. V knize je brán důraz na čtení, jako na dovednost, která nám celý život pomáhá zpracovávat informace. Pokud je tato dovednost nějakým způsobem porušena, je důležité takovému člověku ukázat, jaké další způsoby práce může využívat.

PORTEŠOVÁ, Šárka. Skryté nadání: Psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

Kniha se zaobírá mimořádně nadanými žáky se specifickou poruchou učení. Hlavním cílem je zmapovat nejvýznamnější oblasti a problémy, jež se přímo dotýkají psychologických a pedagogických aspektů přístupu k populaci mimořádně nadaných žáků s dyslexií. Dle autorky se jedná o téma, které není ani mezi evropskými odborníky dostatečně známé. Proto jsou primárními zdroji pro tuto publikaci hlavně americké a kanadské studie.

Kniha je členěna do šesti hlavních kapitol. V první kapitole se čtenář seznamuje s vývojem zkoumání v oblasti specifických poruch učení ve vztahu ke sledované problematice. Autorka si všímá prvních zmínek, kasuistik, které referují o fenoménu souběhu nadání a poruchy učení.

Druhá kapitola se zabývá problematikou výzkumů v oblasti mimořádných schopností, nadání, ve vztahu ke sledované problematice. Autorka se zde věnuje zejména nejvýznamnějšímu a nejrozsáhlejšímu americkému výzkumu mimořádně nadaných žáků a ukazuje jaké konsekvence pro vyhledávání minoritních skupin nadaných tento výzkum v následujících letech přinesl.

ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. 1. vyd. Praha: Portál. 2003.

Tato kniha zmiňuje všechny specifické poruchy učení. Kniha je psána pro učitele, kteří začínají pracovat s dětmi s poruchami učení a hledají náměty pro práci, i pro ty, kteří si chtějí rozšířit repertoár používaných postupů. Kniha vznikla na základě patnáctileté praxe s dětmi s poruchami učení ve specializované třídě i v pedagogicko-psychologické poradně. Všechny uváděné postupy byly mnohokrát ověřeny.

Teoretické poznatky jsou uvedeny v takovém rozsahu, aby tvořily nezbytný základ pro orientaci v celé problematice. Na jejich základě je možné volit nejvhodnější metodické postupy a sestavovat individuální plány reedukace. Na mnoha místech jsou odkazy na literaturu, kde lze čerpat hlubší poznatky.