5. Dysortografie

Obecná literatura vztahující se i k dysortografii uvedena v sekci o dysgrafii (obě vypracovává EŠ)

JUCOVIČOVÁ, Drahomíra – ŽÁČKOVÁ, Hana. Dysortografie. Metody reedukace specifických poruch učení. 3. vyd. Praha: D + H, 2021.

Publikace se zaměřuje na problematiku dysortografie a reedukaci SPU, přičemž autorky upozorňují na dlouhodobý charakter této poruchy, která často přetrvává i do dospělosti. Autorky zdůrazňují předškolní přípravu jako prevenci obtíží a nabízí konkrétní náměty pro reedukační činnosti. Kniha také poskytuje praktické rady pro individuální práci s dětmi s dysortografií ve školním prostředí a obsahuje fotografie pomůcek přímo z praxe. Publikace vychází z převážně tuzemské literatury vydané v letech 2011–2018, což přináší cenný vhled do českého chápání problematiky SPU. I když není příliš propojena se zahraničními zdroji, nabízí užitečné odkazy na moderní počítačové programy a pomůcky, které lze dále rozvíjet a aplikovat. Reedukační proces autorky realisticky popisují jako časově náročný s postupnými výsledky, což představuje důležitý praktický pohled. Pro náš projekt je tato kniha cenná především svými inspirativními podněty pro návrh vlastních metodických materiálů.

PUGLIESE, Chiara – PELAGATTI, Susanna. Towards the early detection of the red flags of dysorthography in non-diagnostic settings. In: BOSCHETTI, Federico – DEL GROSSO, Angelo Mario – SALVATORI, Enrica. AIUCD 2021-DH per la società: e-guaglianza, partecipazione, diritti e valori nell'era digitale. Pisa, 2021, s. 91.

Susanna Pelagattisová se v současnosti věnuje vědecké činnosti v oblasti interakce člověka s počítačem a didaktického softwaru se zvláštním zřetelem na osoby se zdravotním postižením. Chiara Puglieseová působí jako výzkumnice na CNR-IIT a CNR-ISTI v Pise v Itálii. Doktorské studium v oboru informatiky na Univerzitě v Pise dokončí v únoru 2025, přičemž se zaměřuje na pokročilé metody pro sémantické obohacování a sumarizaci dat o mobilitě. Vzhledem k povaze výzkumu byly znalosti technologických procesů klíčové.

Studie přináší jasné návrhy na potřebu odborného posouzení prostřednictvím analýzy písemných textů. Uživatelům je doporučován přístup pomocí jednoduché, přívětivé aplikace, kterou lze využívat v přirozeném prostředí, jako je domov nebo škola. Tento příspěvek představuje předběžnou práci na participativním návrhu této aplikace. Nejprve byla sestavena ohnisková skupina za účelem identifikace hlavních varovných signálů dysortografie. Do panelu byli zapojeni rodiče a učitelé, kteří byli osloveni prostřednictvím specializovaných skupin na Facebooku, a také odborníci z center zaměřených na specifické poruchy učení. Následně byl vytvořen dataset obsahující ručně psané texty dětí s dysortografií. Studie podrobně popisuje obě fáze, přičemž uvádí získané poznatky a zvolenou strategii pro řešení hlavních problémů, které se během vývoje objevily. Autorky používají zdroje převážně z italského, ale i evropského prostředí.